Na počest významného rodáka Prof. PhDr. Františka Drtiny z nedalekého Hněvšína byla dne 11. července 1926 slavnostně otevřena nová dřevěná rozhledna na vrchu Besedná (496 m), který se nachází nedaleko Živohoště. Drtinova rozhledna byla 22 m vysoká, ve tvaru husitské hlásky. Postavili ji místní turističtí nadšenci na Besedné, kam právě František Drtina rád chodil a kde se inspirovali i jeho přátelé jako Alois Jirásek, Julius Zeyer či Josef Suk.
Finanční prostředky na její stavbu byly získány pomocí veřejné sbírky. Na její stavbu přispěl i T.G. Masaryk částkou 10 000 Kč (celková cena stavby byla 40 000 Kč). Pozemek, na kterém se rozhledna nacházela, věnovali manželé František a Josefa Petřinovi z Křeničné.
Ve 20. a 30. letech patřila Besedná k oblíbeným turistickým cílům a vedlo sem několik turistických značek. Každý turistický průvodce té doby obsahoval zmínku o Besedné a Drtinově rozhledně, ze které se naskýtal nádherný výhled po zvlněném okruhu středních Čech až k Praze, na Benešovsko, Neveklovsko, Sedlčansko a vrcholky Brd. Ve stavení, které se nachází ve stráni, byl dokonce i hostinec sloužící k občerstvení turistů. Cesta na Drtinovu rozhlednu vede v podobě naučné stezky dodnes.
V roce 1929 Okresní úřad v Příbrami zřídil „Udržovací fond Drtinovy rozhledny na Besedné". Fond existoval až do roku 1946. V 50. letech potřebovala rozhledna opravit. Vzhledem k působení prof. Drtiny v Masarykově vládě a jeho syna Prokopa v Benešově vládě, nebyla tato rozhledna s tímto názvem komunisty příliš politicky vhodnou a nechali ji tedy v roce 1967 strhnout.
Citace z článku napsaného Josefem Šámalou k slavnostnímu otevření v časopise Vltavské Proudy (jak jej uvádí Miroslav Král v knize Živohošťská farnost, její historie a současnost)
„Bude to hold prvnímu bojovníku, bude to hold největšímu synu Povltaví – bude to hold všeho lidu géniovi.... Dr. Drtina byl chloubou české filozofické vědy, dr. Drtina má ohromné zásluhy o náš čsl. Stát i o naše Povltaví.... Proto červenec bude u nás zasvěcen památce našeho velikého mrtvého – a my malí a nepatrní přijdeme v onen červencový den poklonit se na Besednou tomuto velikému duchu, českému hloubavému mysliteli, velikému géniovi, jehož kolébka stála tam dole pod námi – v malé útulné vísce Hněvšíně...."
